AD NOCTUM


Vzdávám hold srdcím
co snáší ten temný stín
co vznáší se nad světem
ať je noc či den

Skládám svou tvář v zem
před lidským pokrokem
co utíká před světem


Jestli hledáš pravdu a snad i sebe
nespoléhej se na ňáké nebe
vždyť už ti hoří kříž
nevidíš?

Následuj mě v nouzi, v jakémkoli čase
jinak sám staneš jen se svým hlasem
co nikdo neslyší
mám všechno, uvidíš...

Snad uvidím jak se nade mnou sklání čas
a já počkám až projde někdo z vás
co čekat nechtěli

Vždyť probůh já žiju stejně dlouho jak kdokoli z vás
a hlava mi třeští, ruce bere třas
teď mám z toho migrénu

běda mi, hříšnému...

Vzdávám hold lidem
co snáší ten zrádný sen
co sami si přáli
a ty snad snad ne?

Skládám svou tvář v zem
a není to obdivem
copak nikdo nevidí
že mě to zabíjí...