CESTA LESEM


Jdeš tiše po své cestě lesem
nevnímáš a ptáš se kde sem
kde nechal jsi svůj včerejší den

kde leží ten tvůj životní sen
snad hned za tím příštím stromem
snad na konci té cesty lesem

Ta cesta ač je zatím rovná
v dálce zdá se nekonečná
jak v dáli stoupá tichým lesem

tak jdeš tiše po své cestě lesem
a ač ji znáš tak ptáš se, kde sem?
kde skončil jsi při pouti světem

Skrz svědomí s tou věčnou tíží
nevnímáš jak se stíny blíží
začíná noc, umírá den

odvrátíš zrak od věčné cesty
v tu ránu všude svítí hvězdy
teď se mění život a sen

Na všem co ti přišlo k zlosti
teď leží příkrov zbytečnosti
poznáváš svůj život a sen

jak žiješ stále ze dne na den
výstižné je carpe diem
tvá duše živí denním světlem

Teď vidíš jak sám sebe znáš
snad procitneš snad se brzy vzdáš
jak život splyne v poslední den

a na té noční cestě lesem
spatříš stezku skrytou vřesem
bránu dobře skrytou lesem

Však všechno co jsi dosud vzal
vše co máš a co jsi dal
tě drží zpátky, ty musíš dál

však ono se to jednou vrátí
a ani smrt tě neobrátí
zajat lesem duší tělem

Já sním, o zemi mé tak vzdálené
jak ztracená víra
ja sním, o konci cesty mé

Snad znáš svůj dávný den
když v lese svítá nový den
když vzpomeneš si na svůj sen

Snad znáš svůj dávný sen
když v lese svítá tvůj den
když vzpomeneš si na svůj sen

Snad znáš i tu dlouhou cestu ven
když v lese zmírá tvůj sen
když jdeš po cestě životem

Snad znáš svůj soudný den...