PORTÁL


Vidíš ten lesk v oblacích
co paměť ti navrací
na ten pakt s temnotou
jak si zaprodal duši svou, touhou...

Teď už jen chvíli máš
že už víc nepoznáš
vše kolem se klidné zdá
a život ti uplouvá, v dál...

Co v sobě skrýváš, snad den
co mučí duši tvou
tak nepodáš mi dlaň svou
...

Já neznám tu duši tvou
snad oslepen samotou
jen potají vzývám sil
ať projdou a spasí, duši mou...

A tak se tiše ptám
nazdor všem úvahám
jestli až všechno zříš
jestli mě pochopíš

Co v sobě zkrývám, snad noc
co mučí duši mou
tak nepodáš mi dlaň svou
...

A probudíš se v prostřed noci
zoufalý a bez pomoci
projdeš ohněm a půjdeš dál
v barvách co ti život dal

A až vztaneš rozbiješ tu mříž
snad taky, snad pochopíš
svět je dál
svět je dál...

Jak život chvátá dál
hledáš co kdo ti vzal
ubývá ti před očima
zdá se to být tvoje vina

Ale ty nejsi bez pomoci
jen duše tvá se ztrácí v noci
barvy světa v dálce hoří
tvoje duše s nimi září

Až teď se ptáš, co je tou příčinou
noc, strach, zloba a zášť
vždyť víš jak já, ty doby pominou
ty a já, budem dál...